ZŠ Mendíků - třída Ekoškola - aktuality

námět na výtvarnou činnost - adventní věnec

• korpus polystyrenový nebo slaměný
• nůžky
• kleště
• vázací drát tloušťky 0,6-0,8 mm
• zahradnické nůžky
• tavící pistol
• trny na svíčky nebo neohebný drát na připevnění svíček
• 4 svíčky
   

Dále si podle kreativity připravíme jehličí – z jedle, borovice, smrku, suché rostliny, plody, skořápky, stuhy, mašličky, jeřabiny, šišky, korálky apod.
 

POSTUP:

1. Nastřiháme si větvičky jehličí na délku 10-12cm. Větvičky svážeme vázacím drátem po třech k sobě, hustější necháme samostatně.

2. Na korpus přiložíme první řadu větviček hustě vedle sebe a převážeme vázacím drátem. Volný konec drátu 2x obtočíme a stáhneme tak, aby se nerozmotal.

3. Druhou řadu větviček přiložíme tak, aby drát, kterým jsme svázali první řadu nebyl vidět. Takto postupujeme po celém obvodu věnce.

4. Za poslední otočkou drát odstřihneme a spojíme zakroucením se začátkem. Překryjeme ho několika větvičkami.

5. Pokud chceme na věnec umístit svíčky napícháme trny nebo použijeme neohebný drát a zapíchneme ho asi 2 cm hluboko do svíčky. Tu potom do věnce lehce umístíme.

6. Kýváním a tahem zkusíme, zda svíčky skutečně pevně drží, aby nemohly způsobit požár.

7. Ozdobení už je jen otázkou naší kreativity. Svíčky by měly být rovně a rovnoměrně rozmístěné.

8. K upevnění ostatního dekorativního materiálu použijeme drát, lepidlo či tavící pistolí.

- zdroj obrázků a textu: http://www.nerez-pribory.cz

• námět na výtvarnou činnost - adventní věnec

Poznávačka 6 - lesní zvěř v zimě

1. jelen evropský

http://www.krnap.cz

2. liška obecná

http://www.nature-photogallery.eu

3. prase divoké

http://www.naturfoto.cz

4. samice jelena evropského - laň

http://www.geocaching.com

5. samice srnce obecného – srna

http://www.fotoaparat.cz

6. srnec obecný

http://www.naturfoto.cz

7. veverka obecná

http://www.spektrumzdravi.cz

8. zajíc polní

http://www.ptaci.net

• Poznávačka 6 - lesní zvěř v zimě

Zásady pro krmení ptáků v zimě

1. Ptáky nikdy nekrmte těstovinami, slanými, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným lojem.
2. Vodní ptáci: kachny, labutě, lysky, rackové,... - pro ty je nejvhodnějším krmivem v průběhu zimy měkké pečivo. Pečivo nesmí být úplně tvrdé, neboť by mohlo ptákům způsobit zranění jícnu a mělo by být rozdrobeno na menší kousky.
3. Dravci: dravé ptáky je možné dokrmit různými čerstvými zbytky masa, vnitřnostmi apod. V těchto případech je však každopádně nutno dbát na dodržení hygienických a veterinárních předpisů!
4. Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové a vrabci si pochutnají na semenech plevele a obilovin.
5. Sýkorky mají rády olejnatá semena, slunečnici, lůj a tukové směsi.
6. Kosi a kvíčaly ocení plody nejrůznějších bobulovin, jablka a hrušky.

Zdroj: http://www.spektrumzdravi.cz (12. 12. 2014)

Ptačí krmítka

Před příchodem zimy vyvěšujeme ptačí krmítka, neboť ubývá přirozených zdrojů potravy pro ptáky, jako jsou staré stromy, nejrůznější keře, odkvetlé trávy a bodláčí, zbylé plody ovoce na stromech apod. nebo je potrava schovaná pod sněhem. Pokud chceme ptákům přežití těžkého zimního období ulehčit, nabídněme jim pravidelně doplňované menu na krmítku.

JAK VYROBIT KRMÍTKO? Návod  na výrobu jednoduchého krmítka ze dřeva najdete v příloze, polotovary pro jeho sestavení si můžete koupit v šetrném obchůdku Ekocentra Zahrada.

Existuje ale i mnoho jiných typů krmítek:

Z PET lahve a polystyrenového tácku, který k lahvi připevníte špejlí, můžete vytvořit samonásypné krmítko pro drobné ptactvo. (obr.1)

S malými dětmi můžete navlékat na pevnou režnou nit nebo provázek různá semena, bobule nebo kousky ovoce. Materiál se dá navlékat i na špejle a ty pak zavěsíte na stromy.

Krmítkem může být i velká šiška namočená v tukové směsi (viz dále) na obr.2, půlka kokosového ořechu nebo polínko s vyvrtanými otvory pro vtlačení směsi se semínky (obr.3).

Směsí, ořechy nebo lojem jdou plnit i barevné síťky od ovoce, ze kterých ptáci snadno obsah vyzobou.

CO NA KRMÍTKO? Asi nejoblíbenějším ptačím krmením jsou slunečnicová semínka. Milují je všichni pěvci, zvláště sýkorky a zvonci, hrdličky i šplhavci - brhlíci, strakapoudi. Pokud máte celé zralé květy slunečnic, ptáci je do posledního zrnka vyzobou. Pěnkavy a dlasky zase přilákáte na ovesné vločky, ale i na různá semena plevelů a obilovin. Dále můžete na krmítko sypat proso, len, mák, dýňová semínka, jáhly, vlašské ořechy, rozinky, různé bobuloviny (hložinky, bezinky, jeřabiny, ptačí zob). Kosi a drozdi nepohrdnou celým jablkem. Najdou si ho na trávníku nebo ho můžete nabodnout na bodec z prkýnka a velkého hřebíku. Zpestřením ptačí potravy jsou i svazečky bodláků, jitrocele nebo prosa, připevněné ke krmítku. Barevný stehlík je určitě vyzobe.
Pokud seženeme syrový nevařený lůj, zavěsíme ho na drát nebo pevný provázek a nabídneme sýkorkám a strakapoudům. Zavěšujeme ho do stínu, aby neroztával a nežluknul.

NIKDY NEDÁVÁME solený špek, čerstvé ani tvrdé pečivo (ostré drobky chleba mohou poranit ptákům jícen), dále na krmítko nepatří zbytky solených, kořeněných a uzených jídel. Stejně tak ptáky nekrmíme zbytky vánočního cukroví (zejména s krémem a čokoládou) ani plesnivými či zkaženými zbytky potravin.

Tuková směs - tzv. ptačí pudink: smícháme dohromady strouhanku, strouhaný sýr, buráky, ořechy, slunečnicová semínka, proso, len, ovesné vločky, rozdrcené vařené brambory apod. a zalijeme rozpuštěným tukem (lze použít sádlo, syrový lůj nebo i ztužený tuk Omega). Necháme zchladnout a před ztuhnutím směsí naplníme květináče, tuková polénka, půlky kokosových ořechů, namáčíme do ní šišky nebo celé větvičky jehličnanů.

ZÁSADY UMISŤOVÁNÍ KRMÍTEK
• krmítko vyvěšujeme od začátku listopadu do konce března
• krmítko umístíme na závětrné, klidné, stinné místo blízko keřů nebo stromů (2- 3m od nich kvůli predátorům), vhodný je okenní parapet, pokud dáváme krmítko na kůl, mělo by být ve výšce alespoň 1,5 m nad zemí
• krmení by nemělo nikdy dojít, jinak ptáci krmítko brzy opustí
• krmítko pravidelně čistíme
• krmení by nemělo vlhnout a nemělo by být smeteno větrem
• krmítko by nemělo být pro ptáky nebezpečné (trčící hřebíky, dráty apod.)

• Zdroj textu i obrázků: http://www.mb-eko.cz (11. 12. 2014)

• Ptačí krmítka

Poznávačka 5 - ptáci v zimě u krmítka

1. červenka obecná

http://www.fotoaparat.cz

2. drozd kvíčala

http://www.naturfoto.cz

3. hýl obecný

http://www.krnap.cz

4. pěnkava obecná

http://www.fotoaparat.cz

5. rehek zahradní

http://skrysovak.rajce.idnes.cz

6. stehlík obecný

http://www.photoextract.com

7. strnad obecný

http://hobby.idnes.cz

8. sýkora koňadra

http://www.wildlifefotoforum.cz

9. sýkora modřinka

http://www.wildlifefotoforum.cz

10. ťuhýk obecný

http://www.allnaturephoto.com

11. vrabec domácí

http://www.naturfoto.cz

12. zvonek zelený

http://www.naturfoto.cz

• Poznávačka 5 - ptáci v zimě u krmítka

Krmení lesní zvěře v zimě

Když napadá sníh a zvěř se nedostane ke keřům a stromkům, je třeba začít s přikrmováním. Myslivci krmí zvěř hlavně senem, ale důležité jsou i obiloviny, které nahrazují jaderné a dužnaté krmivo.

Také lidé mohou přispět a nosit zvěři například žaludy, kaštany a jablka. Pozor na brambory a chleba. Brambory po rozmrznutí hnijí a chleba vlhkem nabobtná a stává se z něj kaše. Toto krmení je dobré dávat dolů pod krmítko.

Každé krmítko musí být zastřešené a má korýtko. V českých lesích se používají krmítka vysoká, protože krmíme převážně zvěř srnčí a jeleny. Nízká krmítka jsou pro zajíce a bažanty, kteří se ale ve větším množství vyskytují hlavně na Moravě.

Zvěř se pase ráno a večer. Krmení doplňujeme dle potřeby během dne.

Důležitým doplňkem je sůl, která se dává buď do děr v pařezech nebo pod krmítko ve zvlášť k tomu upravených kostkách.

Zdroj: http://loskutak.nova.cz (11. 12. 2014)

Náplň schůzek leden

9. 1. velká schůzka ve 14 hodin v učebně 11 - seznámení s dalším monitorováním, propočítání úspor energií (cíl: umět se orientovat v ekonomice školy a domácnosti)

22. 1. malá schůzka o velké přestávce v učebně 11 - výsledky testů - ekosystémy (cíl: naučit se v ekosystémech pohybovat a chránit je)

Najdi na mapě:

Světadíly: Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie, Antarktida

Oceány: Tichý (Pacifik), Atlantský, Indický, Severní ledový oceán

Moře: Středozemní, Baltské, Severní, Černé, Rudé, Žluté, Korálové, Egejské, Arabské, Gronské, Ochotské, Karibské

Ostrovy: Madagaskar, Gronsko, Island, Kypr, Nový Zéland,  Kanárské ostrovy, Galapágy, Velikonoční

Poloostrovy: Pyrenejský, Arabský, Přední Indie, Apeninský, Korejský

Řeky: Vltava, Labe, Berounka, Sázava, Dunaj, Morava, Ohře, Odra, Mže, Svitava, Svratka,  Volha, Amazonka, Nil, Kongo

Nížiny: Amazonská, Východoevropská, Západosibiřská, Francouzská, Polabská

Pohoří: Krkonoše, Krušné hory, Český les, Šumava, Orlické hory, Jizerské hory, Hrubý a Nízký Jeseník, Bílé Karpaty, Tatry, Kordilery, Andy, Himaláj, Alpy, Atlas

Pouště: Sahara, Gobi, Velká písečná poušť

Zálivy: Mexický záliv, Hudsonův záliv, Perský záliv, Bengálský záliv, Velký australský záliv, Aljašský záliv

Jezera: Mrtvé moře, Bajkal, Hořejší  jezero, Kaspické moře

námět na výtvarnou činnost - vánoční vystřihovánky z papíru

- zdroj: http://f-picture.net

• námět na výtvarnou činnost - vánoční vystřihovánky z papíru

Horkovzdušný balon - ekologické cestování - přistávání balonu

Horkovzdušný balón je první prostředek, díky kterému se člověk dokázal vznést do vzduchu. Skládá se z obalu, textilní části, která je naplněna horkým vzduchem a vyvíjí potřebný vztlak, dále pak z koše pro posádku, hořáku, ohřívajího vzduch v obalu, a lahví na palivo (propan či směs propanu a butanu).

Za počátek balónového létání se považuje 5. červen 1783, kdy se z Annonay vznesl první horkovzdušný balon bratří Montgolfierů s „pasažéry“ (ovcí, kachnou a kohoutem) na palubě. Jejich návratem se prokázalo, že v atmosféře nejsou jedovaté plyny a otevřeli tím létání i pro lidské posádky.

Tou první byli Jean-François Pilâtre de Rozier a François Laurent d'Arlandes, kteří se vznesli 21. listopadu 1783 a odstartovali tak éru vzduchoplavby.

Balóny se úspěšně vyvíjely více než století, než byly víceméně vytlačeny letadly těžšími vzduchu. K renesanci balónů došlo zase až v 70. letech v souvislosti s jejich využitím pro rekreaci a reklamu.

Konstrukce

Obal

Obal je základní součástí balónu. Je vyroben ze speciální polyesterové či polyamidové (též nylonové) textilie, která je ve spodní části v blízkosti hořáku nahrazena nehořlavou nomexovou textilií. Pevnost obalu zvýšují nosné popruhy, pokračující pod obal ocelovými lanky, na nichž je zavěšen koš.

V horní části obalu je paraventil (též parašut z angl. parachute), uzavíratelný otvor pro vypouštění přebytečného horkého vzduchu pro uvedení balónu do klesání. Paraventil může být nahrazen zařízením pro rychlé vypouštění vzduchu (Smart VentTM či obdobná konstrukce).

Rovněž může být po straně vybaven rotačním ventilem, jenž směrovým vypouštěním vzduchu způsobí otáčení balónu ve vzduchu (nezajišťuje řízení směru letu).

Velikost obalu může být od 600 m3 do 17000 m3, běžná velikost pro pilota + 4 pasažéry je 3000 m3.

Koš

Nese posádku, palivové lahve, přístroje atd. Je vyroben z ratanu, má ocelový rám a dřevěnou podlahu, po straně stup pro snadnější nastupování, horní okraj je polstrován a čalouněn kůží kvůli pohodlí a ochraně pasažérů. Koš může být též vybaven dvířky pro snadnější nastupování.

Hořák

Zajišťuje ohřívání vzduchu v obalu. Spaluje propan či LPG. Skládá se nejčastěji ze dvou samostatných jednotek (může být 1 až 4), každá má výkon řádově 3 MW.

Palivové lahve

Láhve na plyn z nerezové oceli (též titanu, dříve i hliníku) obsahují zásobu paliva na let. Vyrábějí se ve velikostech od 40 do 80 litrů, běžně jsou v koši 3–4, spotřeba při běžném letu se podle délky a podmínek pohybuje mezi 60–150 litry.

Ventilátor

Slouží k primárnímu naplnění obalu studeným vzduchem před započetím jeho ohřívání. Během letu není třeba, zůstává proto na zemi. Vyrábí se s motory o výkonech 5–13 koní.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org  (4. 12. 2014)

• Horkovzdušný balon - ekologické cestování - přistávání balonu

Poznávačka 4 - horniny a nerosty

1. žula

http://hospodariuk.rajce.idnes.cz

2. rula

http://www.geology.cz

3. čedič

http://eshop.saitobrno.cz

4. znělec

http://departments.fsv.cvut.cz

5. pískovec

http://atlas.horniny.sci.muni.cz

6. vápenec

http://geologie.vsb.cz

7. křemen

http://minerals.webgarden.cz

8. živec

http://ewina.webgarden.cz

9. biotit

http://www.sberatelmineralu.cz

10. muskovit

http://geologie.vsb.cz

• Poznávačka 4 - horniny a nerosty

Ekosystém: pouště

1. Napište příklady hospodaření s vodou v rostlinné a živočišné říši v ekosystému pouště.
2. Jaký je význam kaktusů pro živočišnou říši?
3. Jak se rostliny v pouštích přizpůsobily z hlediska rozmnožování?
4. Co je diverzifikace pouští? Jak člověk tento jev ovlivňuje?
5. Napište zástupce živočišné říše v ekosystému pouště
6. Co víte o teplotních rozdílech v noci a ve dne na poušti?
7. Jaké jsou základní typy pouští?
8. Co je písečná bouře a jak se při ní musí člověk zachovat?
9. Jak se živočichové přizpůsobili na poušti vysokým teplotám vzduchu přes den?
10. Co je oáza?

Ekosystém: tropický deštný les

1. Jaký dopad má kácení tropických deštných lesů na naši planetu?
2. Proč zemědělci v tropech kácí stále větší plochy a dlouhodobě nevyužívají již odlesněnou plochu?
3. Napište rostlinná patra v tropickém deštném lese
4. Pomocí šipek naznačte základní potravní řetězce v tropickém deštném lese.
5. Napište příklady živočichů a rostlin vyskytující se v tropickém deštném lese.
6. Z jakých částí se skládá list na příčném průřezu?
7. Charakterizujte plody peckovice, malvice, bobule.
8. Proč se tropickému deštnému lesu říká „plíce planety“? Napište, co víte o fotosyntéze.
9. Na jakém principu loví masožravé rostliny?
10. Jak se dorozumívají živočichové v tropickém deštném lese, když husté listoví zakrývá výhled?

Ekosystém: půda

1. Z jakých částí se skládá plodnice houby?
2. Vyberte odborný název pro podhoubí: spora, mycelium, zygota, gameta. Napište, co znáte o podhoubí. Musí mít všechny houby plodnice?
3. Jaký je význam žížal pro půdu? Zařaďte žížalu obecnou do zoologického systému. Napište, co víte o stavbě těla žížaly.
4. Napište příklady hmyzu žijícího v půdě.
5. Co je DDT?
6. Jaké jsou 3 druhy půd a která je nejúrodnější? Kde se jednotlivé typy vyskytují?
7. Co je větrná a vodní eroze? Popište důsledky, které způsobuje. Jak člověk ovlivňuje větrnou a vodní erozi?
8. Co je humus? Jaký je význam humusu a jak souvisí se slovem kompost? Jak se správně provádí kompostování? Co nepatří do kompostu?
9. Co je meliorace a mulčování?
10. Na co reaguje barva květu hortenzie, když se rostlina nachází v různých typech půd?

Ekosystém: les

1. Jaké jsou důsledky pěstování monokultury borovic a smrků při vichřicích a přemnožení kůrovce? Uveďte stromy, které tvoří základ smíšeného lesa.
2. Pomocí šipek naznačte základní potravní řetězce v lese – začleňte bezobratlé, obratlovce, rostliny, rozklad uhynulých těl rostlin a živočichů
3. Co obsahuje jehlice jehličnatých stromů a u listnatých stromů se tato část nevyskytuje?
4. Napište příklad chráněných rostlin v lese
5. Vyjmenujte savce žijící v lese a zařaďte je do skupin – býložravci, masožravci, všežravci
6. Napište, co víte o mraveništích
7. Vypište rostliny, které se řadí mezi mechorosty: ploník, kapraď samec, dutohlávka, bělomech, plicník, provazovka, rohozub, přeslička, sasanka, pukléřka, osladič
8. Jaký je význam divokých prasat při rozšiřování vegetace v lese? Jaký je důsledek jejich přemnožení?
9. Nakreslete list břízy, buku a dubu
10. Nakreslete šišku na větvi smrku, modřínu a borovice