Základní a mateřská škola Mendíků, Praha 4

Skupenství

Difúze

Po vhození krystalu manganistanu draselného do kádinky s vodou se voda začíná pozvolně fialově obarvovat, jak krystal, tak voda jsou složeny z částic, fialové zbarvení se postupně rozšiřuje směrem od krystalu do celého objemu vody v kádince, neboť fialové částice manganistanu opouštějí krystalovou mřížku a mísí se s částicemi vody. Krystal se rozpouští. Takovému samovolnému pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky, při kterém dochází k jejich rovnoměrnému promíchání v rámci celkového objemu, říkáme difúze.

Voda jako pevná látka, kapalina a plyn

Voda se může vyskytovat jako pevná látka (led), kapalina (voda), nebo plyn (pára). Změny skupenství docílíme zahřátím nebo ochlazením. Led vystavený působení tepla se zvolna mění na vodu. Tuto skupenskou změnu nazýváme tání. Teploměr ukazuje nula stupňů Celsia, dokud všechen led neroztaje. Hodnota nula stupňů Celsia je známá jako bod tání ledu. Při zahřívání vody roste její teplota a určitá část vody uniká jako pára. Takový proces nazýváme vypařování. Čím je teplota vyšší, tím rychleji se voda vypařuje. Bublinky, které se brzy objeví, signalizují, že voda začíná vřít. Pára se nyní tvoří mnohem rychleji. Rtuť teploměru vystoupila na 100 stupňů Celsia a na této teplotě zůstane tak dlouho, než se všechna voda přemění v páru. Hodnota 100 stupňů Celsia je bod varu vody.

Co napovídají body varu a tání?

Body tání a varu závisejí na druhu částic, ze kterých se látka skládá. Z toho plyne:

Žádné dvě látky nemají stejné body tání ani varu.
Body tání a varu se změní přidáním, byť nepatrného množství další látky.
Nečistoty snižují bod tuhnutí a zvyšují bod varu látky.
Čím více nečistot látka obsahuje, tím více se změní hodnoty bodů tuhnutí a varu.

Změny skupenství

Tání

Při zahřívání pevné látky získávají její částice energii a zvyšuje se jak frekvence, tak rozkmit jejich vibrací. Pevná látka zvětšuje svůj objem. V bodu tání jsou již vibrace tak silné, že částice opouštějí své pozice. Pevná látka přechází v kapalinu.

Var

Při zahřívání kapaliny její částice získávají energii a pohybují se rychleji. Jejich srážky jsou četnější a prudší. Částice se od sebe odrážejí do větší vzdálenosti, objem kapaliny se tak zvětšuje. V bodu varu je energie částic dostatečná, aby překonaly síly, které je pojí. Látka vře a přechází do plynného skupenství.

Vypařování

Některé částice v kapalině mají větší energii než ostatní. Mohou tak z kapaliny uniknout za vzniku plynu ještě dříve, než teplota při zahřívání dosáhne bodu varu. Tento proces nazýváme vypařování. Vypařování je například podstatou vysoušení louží na slunci.

Kondenzace a tuhnutí

Při ochlazování plynu částice ztrácejí energii a pohybují se čím dál tím pomaleji. Když mezi nimi dojde ke srážce, jejich energie již nestačí k tomu, aby se od sebe odrazily. Zůstávají blízko u sebe, a plyn se tak kapalní. Ochlazování kapaliny vede k ještě většímu zpomalení pohybu částic. Nakonec se až na jemné vibrace zcela zastaví, a vzniká tak pevná látka.

Stlačení plynu

Stlačením pístu větší silou se částice přiblíží natolik, že plyn zkapalní.

Bližší pohled na plyny

Nafouknutý balonek je plný se pohybujících částic vzduchu. Částice narážejí na stěny balonku, a působí tak na ně určitým tlakem. Tento tlak udržuje balonek stále naplněný. Stejným způsobem vyvolávají tlak i ostatní plyny. Ten, jak si nyní vysvětlíme, závisí na teplotě a objemu, který plyn vyplňuje. Částice plynu se pohybují určitou rychlostí. Narážejí na stěny nádoby a působí na ně tlakem. Zahříváním plynu částice získávají tepelnou energii a pohybují se ještě rychleji. Narážejí na stěny mnohem častěji a větší silou. Tlak plynu proto roste. Stlačením plynu do menšího objemu jeho tlak roste. Při vdechování vzduchu do balonku částice vzduchu působí tlakem na jeho stěny, a tak ho nafukují. Čím více do balonku foukáte, tím je tlak větší.

Jak se mění objem plynu s teplotou?

Podívejme se nyní, co se stane, zachováme – li konstantní tlak plynu a změníme – li teplotu. Píst se může pohybovat nahoru a dolů. Při zahřívání plynu na něj částice narážejí častěji a s větší energií. Píst se proto pohybuje nahoru, tedy směrem ven z nádoby. Tlak se nemění, ale plyn zaujímá větší objem.

Zdroj: Paul Ingram: Přehled učiva chemie, Nakladatelství Svojtka

http://www.abfoto.estranky.cz (led)

https://www.kumer.si (kostky ledu)

http://www.stoplusjednicka.cz/snih-pod-lupou-jak-vznikaji-snehove-vlocky (sněhové vločky)

http://www.kotanec.cz/zimni-krajina (zasněžená krajina)

http://www.jsgtlr.com/495289abf117662e-winter-snow.html (zasněžená krajina)

http://edo.jex.cz/menu/galerie/ledovce (ledovec)

http://aktivitysedlcany.cz/voda-zdroj-zivota (kapky vody)

http://www.zivotnacestach.cz/ (vodopád)

http://21stoleti.cz/2010/05/07/vyrobime-mraky-laserem/ (mraky)

http://recepty.blesk.cz/clanek/vareni (pára nad hrncem)

http://slideplayer.cz (koloběh vody)

[18. 3. 2017]

Skupenství

Práce s recyklovatelným materiálem

Žáci dělali jarní věnec z kartonu a obalu od vajíček, který si odnesli domů a připravovali dárečky pro zápis prvňáčků.

[11. 3. 2017]

Práce s recyklovatelným materiálem

námět na výtvarnou činnost - skládaný tulipán

Vk.com/h.made

[26. 2. 2017]

námět na výtvarnou činnost - skládaný tulipán

námět na výtvarnou činnost - ptáček z provazu

http://www.liveinternet.ru

[26. 2. 2017]

námět na výtvarnou činnost - ptáček z provazu

námět na výtvarnou činnost - jarní vystřihovánky

http://www.predskolaci.cz/jarni-vystrihovanky/9790

[26. 2. 2017]

námět na výtvarnou činnost - jarní vystřihovánky

Návštěva v ZŠ Chmelnice

7. února jsme navštívili spřátelenou školu ZŠ Chmelnice. Obě školy jsou zapojeny do programu Ekoškola. Ekotýmy si vyměnily myšlenky, doporučení a vzájemně načerpaly informace, které budou dále v programu využity.

[12. 2. 2017]

Návštěva v ZŠ Chmelnice

fyziologie rostlin

Ověřte si, že to funguje.

[5. 2. 2017]

Klíčení semen [ docx | 496.61 KB ]
Chromatografie [ docx | 319.45 KB ]
Napětí v listech [ docx | 491.85 KB ]
Slupka brambory [ docx | 527.67 KB ]
Rozpad chlorofylu [ docx | 412.13 KB ]
Reakce na světlo [ docx | 669.05 KB ]

Laboratorní cvičení

Fyzika - mikroanalýza a makroanalýza - práce s laboratorním sklem. Žáci měli zhotovit nenasycený a nasycený roztok školní křídy. Učili se také ředit roztoky. Na základě slévání barev určovali výslednou barvu:

žlutá + modrá = zelená

žlutá + červená = oranžová

červená + modrá = fialová

[28. 1. 2017]

laboratorní cvičení

námět na výlet - Brdy

Po červené směrem k Černolickým skalám - zimní procházka přírodou. Fotky jsou dělané ve stejnou dobu (slunce a stín).

[28. 1. 2017]

námět na výlet - Brdy

Velká schůzka ekotýmu

Ekotým se sešel v laboratoři ZŠ Mendíků. Starší žáci učili mladší žáky pracovat s laboratorním sklem a přístroji. Přátelskou atmosféru přiblíží fotografie.

[28. 1. 2017]

Velká schůzka ekotýmu

Projekt: Kameny

Projekt byl zpracován pro předmět přírodověda. Žáci 4.A a 4.B se věnovali těmto bodům:

1) Chemické vlastnosti nerostů

- prvky – kovy a nekovy

- sloučeniny (oxidy, sulfidy, halogenidy, uhličitany)

2) Fyzikální vlastnosti nerostů

- mechanické (tvrdost, pevnost, štěpnost)

- optické (barva, lesk, propustnost světla)

- elektrické (vodivost, nevodivost)

- magnetické

- hustota

- tvrdost – závisí na pevnosti vazby mezi částicemi v krystalové struktuře nerostu (kratší vzdálenost – tvrdší a pevnější)

Martina Irová, Petra Bundová

[28. 1. 2017]

Projekt: Kameny

sběr baterií

Ocenění za aktivní přístup při sběru vybitých spotřebních baterií převzali 18. 1. na Nuselské radnici zástupci 17 mateřských a 11 základních škol i samotná městská část Praha 4 od specializované společnosti ECOBAT. ZŠ Mendíků nasbírala 31 kg. Z tohoto množství bylo recyklací získáno 20 kg kovonosných druhotných surovin, které budou opětovně využity při výrobě nových produktů.

[24. 1. 2017]